|
Antoine de Saint-Exupéry Modlitba |
| Neprosím o zázrak - Pane, nýbrž o sílu pro všední den. Nauč mne umění malých kroků. Učiň mne důvtipným a vynalézavým, učiň mne jistým, abych si uměl správně rozdělit čas. Daruj mi jemný postřeh, abych pochopil, co je prvořadé a co druhořadé. Prosím o sílu pro kázeň a míru, abych životem jen neproklouzával, ale abych si běh dne rozumně rozdělil, abych si všiml záblesků světla a výšin a abych si alespoň tu a tam našel čas pro kulturní prožitek. Dej mi poznat, že blouznění, ať o minulosti nebo budoucnosti, nepomáhá dál. Pomoz mi, abych to nejbližší činil co nejlépe a nynější chvíli poznal jako nejdůležitější. Ochraň mne před naivní vírou, že v životě musí jít všechno hladce. Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, neúspěchy a zvraty jsou samozřejmým doplňkem života, kterým rosteme zrajeme. Připomeň mi, že srdce často stávkuje proti rozumu. Pošli mi v pravou chvíli někoho, kdo má odvahu říci mi pravdu v lásce. Dej mi denní chléb pro tělo a duši, projev tvé lásky, přátelskou ozvěnu a alespoň občas prožitek, že mne někdo potřebuje. Vím, že se mnohé problémy vyřeší tím, že se nic nedělá, dej mi abych uměl čekat. Chtěl bych také tebe a jiné nechat vymluvit. Nejdůležitější věci si člověk neříká sám sobě, jsou mu řečeny. Víš jak velice potřebujeme přátelství. Dej, abych této nejkrásnější, nejobtížnější, nejriskantnější a nejjemnější věci života dorostl. Propůjč mi nutné vnuknutí, abych ve správném okamžiku odevzdal balíček dobra, se slovy nebo bez nich, na správném místě. Ochraňuj mne před strachem, že bych mohl zmeškat život. Nedávej mi co si přeji, ale co potřebuji. Nauč mne umění malých kroků |
Nikdy nezapomeň:
To, že žiješ, nebyl tvůj nápad
a to, že dýcháš, nebylo tvé rozhodnutí
To, že žiješ byl nápad někoho jiného
a to, že dýcháš, je jeho dar tobě
Nikdy nezapomeň:
Nikdo nemyslí, necítí a nejedná tak
jako ty, nikdo se neusmívá
tak, jako ty právě teď.
Nikdy nezapomeň:
Nikdo nevidí nebe přesně stejně jako
ty a nikdo nevěděl přesně to, co víš ty.
Nikdy nezapomeň:
Nikdo na světě nemá takový obličej
jako ty a takové oči máš jenom ty.
Nikdy nezapomeň:
jsi bohatý a je jedno jestli máš peníze
nebo ne, protože žiješ!
Nikdo nežije tak, jako ty.
Někomu na tobě záleží! Nejsi dítě náhody nebo nálady přírody.
A nezáleží, jestli je tvoje píseň života
mollová nebo durová.
Winston Churchill řekl: „Přístup je drobnost, která činí velké věci“.
Je to tak pravdivé rčení, až mi z toho naskakuje husí kůže. Vím to moc dobře. Když se totiž dobře vyspím, celý den se pak se stavem své dcery vyrovnávám mnohem snadněji. Někdy dokonce na chvíli zapomenu, že s ní není něco v pořádku. Prostě procházím dnem, leckdy dokážu být i zábavná, lásku mohu rozdávat na počkání. I moje dcera je v takové dny šťastnější. Otázka je, co mám udělat, aby pozitivních dnů bylo co nejvíce. Jak se člověk vlastně rozhodne, že se začne chovat jinak a zvolí jiný přístup, ačkoli se nad ním táhnou černočerné mraky?
Náš přístup ovlivňuje způsob, jakým přistupujeme k jednotlivým dnům, navíc výsledky nepociťujeme sami, ale i lidé v bližším a vzdálenějším okolí. Jednoduše řečeno si nejdřív musíme uvědomit, co v životě můžeme ovlivnit a co ne, a pak ty okolnosti, které ovlivnit dokážeme, zkusíme zvládnout, jak nejlépe dovedeme. To, co změnit neumíme, prostě vezmeme na vědomí a přizpůsobíme se. A na mysl mi přichází další citát…
Bože, dej mi sílu přijmout věci, které nemohu změnit,
odvahu změnit ty, které mohu,
a moudrost rozlišit je od sebe.
Náš život je příliš vzácný a důležitý na to, abychom ustrnuli na jednom místě a soustředili se na věci, které nemůžeme změnit. Jednou začas se každému stane, že se musí proklopýtat hrozným dnem a nedokáže se bránit, ale pak zase přijdou lepší dny, kdy obloha ani duše nebudou tak zachmuřené. Takové dny si musíme zapamatovat, abychom z nich čerpali zkušenosti, odvahu a sílu a změnili svůj přístup. Pokud se orientujeme na naději, je možné, že najdeme zcela netypický, ba přímo neobvyklý způsob jednání s dítětem. Naše mysl tak může být otevřená ke všem druhům možností, budoucnost najednou nevyhlíží tak ponuře. Z podobného stavu mysli již vzešlo mnoho vynálezů. Pokud se ztotožníme s myšlenku, že náš život není tragédie, naopak je plný zázračných událostí a lásky, skutečně můžeme očekávat, že prožijeme vyrovnanější a šťastnější život, a to nejen ve fyzickém světě, ale i ve svém nitru.
Dobrý přístup je důležitý nejenom proto, abychom se cítili dobře, ale také pro děti, protože se od nás učí a přejímají naše nálady.
Pokud si budeme myslet, že život je tragédie, protože máme dítě s postižením, pak i ono bude svůj život považovat za tragédii.
Pokud jsme přesvědčeni, že život je naplněn příležitostmi, dítě bude do budoucnosti hledět s nadějí.
Pokud si budeme myslet, že život nestojí za to, abychom ho žili, dítě si to také bude myslet.
Pokud si budeme myslet, že život je nádherný, nebude si dítě neustále stěžovat, ale bude vděčné za každý hezký den.
Pokud budeme cítit hořkost nad kartami, které nám osud rozdal, bude to dělat i naše dítě.
Právě proto musíme postižení a handicap zasadit do správného rámce a zacházet s ním s láskou a vstřícností. Dítě s pozitivním přístupem nám bude velkou pomocí v našich špatných dnech, a naopak. Je to věc dávání a přijímání.
Naneštěstí patříme do klubu, který jsme si nevybrali, členství v něm je nezrušitelné. Náš přístup, špatný nebo dobrý, ovlivňuje vše, co děláme, a také všechny lidi kolem nás.
Náhledy fotografií ze složky Markétka 2-3 roky
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
