Hipoterapie je rehabilitační metoda a disciplína hiporehabilitace, která se zaměřuje na terapii pohybových poruch. Speciálně vyškolený terapeut (fyzioterapeut nebo ergoterapeut) využívá 3rozměrný pohyb koňského hřbetu k ovlivnění neuromuskulární funkce klienta. Hřbet koně v kroku se pohybuje nahoru a dolu, doprava a doleva, dopředu a dozadu. Tyto pohyby plus rotace se přenášejí přes pánev sedícího klienta na jeho trup a vyvolávají tak pohybový vzor pánve a trupu jako při lidské chůzi. Tento prvek hipoterapie je jedinečný a nenahraditelný jinou rehabilitační metodou, protože rozbíjí bludný kruh pohybového vzoru u osob, které mají postižené dolní končetiny - kvalitní chůzový vzor neexistuje bez kvalitního pohybového vzoru pánve a trupu, a tento vzor není možné nacvičit bez správného chůzového stereotypu dolních končetin. Pokud klient sedí na koni, jeho nefunkční dolní končetiny jsou vyřazeny a trup s pánví se pohybuje v souladu s pohybem koňského hřbetu, čímž následně po sesednutí může ovlivnit pohybový vzor dolních končetin. Z toho také vyplývá, že pohybový vzor koně musí být naprosto bez chyby, protože jinak můžeme stav našeho klienta zhoršit. Pohyb koňského hřbetu, tělesná teplota a výška koně, a pohyb v otevřeném prostoru dále pozitivně ovlivňuje držení těla, posturální a obranné reakce, vestibulární systém a smyslové orgány, svalové napětí, cílení a plánování pohybů, rozsahy pohybů končetin, vzor dýchání a činnost vnitřních orgánů, vytrvalost, atd.

Hipoterapie má mnoho dalších výhod a je v mnoha směrech nenahraditelná. Například tím, že je to venkovní rehabilitační aktivita mimo nemocniční prostředí, kde klient může navázat kontakt se živým zvířetem. To je pro mnohé osoby se zdravotním postižením zcela nový zážitek a mnozí z nich, zejména děti, si neuvědomují, že podstupují rehabilitaci. Hipoterapie je celostní terapií ovlivňující duši a fyzické tělo klienta.

Během jednotky hipoterapie, kůň je veden vodičem převážně v kroku (výjimečně se používá klus) a klient je polohován a jištěn z obou stran terapeutem a asistentem - klient je tedy z hlediska ovládání koně pasivní. Pohyb koňského hřbetu ovlivňuje pohybové schopnosti klienta i v jiných polohách kromě sedu, proto malé děti neschopné samostatného sedu jsou pokládány na bříško, nebo na záda, sedí v protisměru s oporou o lokty nebo o natažené horní končetiny. Tyto polohy jsou cíleně vybírány terapeutem na základě jeho hlubokých znalostí vývojové kineziologie s cílem stimulovat pohybové dovednosti ve správné časové posloupnosti.

Hipoterapie je nejúčinnější v rámci uceleného přístupu léčebné rehabilitace a je indikována pro děti a dospělé ve věku od 6 měsíců. Horní hranice neexistuje, spíš je zde limit stanovený maximální váhou klienta (z důvodu bezpečné manipulace s klientem a welfare koně) a kontraindikacemi přicházejícími s vyšším věkem (např. osteoporóza). Pro hipoterapii může být doporučen kdokoli s pohybovou poruchou na základě písemného doporučení lékaře po vyloučení možných kontraindikací.

Jednotka hipoterapie trvá v průměru 15 až 20 minut na koni a 10 minut je věnováno nasedání, sesedání, hlazení a odměně koně. Aby terapie byla účinná, je doporučeno absolvovat minimálně 3 měsíce nepřerušeně ve frekvenci 1-3 týdně. Terapeut se vždy řídí aktuálním zdravotním stavem klienta a rehabilitačním cílem. Kůň pro klienta je vždy speciálně vybrán na základě pohybového vzoru jeho hřbetu, výšky a šířky hřbetu, a jeho charakteru.

Zdroj : www.os-svitani.cz/Hipoterapie.php

Je-li břemenem člověk s porušenou pohybovou koordinací, který je schopen poddat se tomuto koňskému diktátu, přijímá akord pohybu koně se všemi jeho tóny. Právě díky podobnosti pohybu koně a člověka tak dochází k tomu, že břemeno-jezdec-klient se na koňském hřbetu přizpůsobuje nabízenému pohybu podle koňských pravidel. Když je klient pohybově postižen a kůň zdráv, stačí pouze přijmout to, co kůň nabízí. Rázem se tělo pohybuje na zdravých, byť koňských nohách. Svalové napětí je nuceno reagovat, přizpůsobit se zdravé symetrii. Stejné změny nastávají v držení těla. Dříve příliš stažené svaly nyní dovolují změnu nastavení jednotlivých tělních segmentů, kloubů, uvolní tělo do nového rozsahu hybnosti. Člověk sedící na koňském hřbetu zažívá to, co v důsledku úrazu či vrozené vady už dlouho, nebo nikdy nezažil. ZDRAVÝ POHYB.

Zdroj : www.equichannel.cz/lecba-konmi-5-hipoterapie-pohybova-slozka

Osobní zkušenost:

Jezdíme na hipoterapiii do Piafy  do Vyškova od Markétčiných 26 měsíců. Jízda na koni se Maky velice líbí.Kůň ale musí jít svižně, neloudat, se, jinak se to Markétce nelíbí .

Také ma moc ráda, když jí tety při terapii zpívají, to pak "zpívá" s nimi. Celkově se celá uvolní. Leží na bříšku , sed s ní zatím nezkoušely.